Poslední zhasíná

Vláda je spása, jež vůkol lež hlásá.

Lež, která etalonem pravdy se stala.

Lid pak, jak rozverné páže, o té pravdě káže

a prosí jen, zachovej nám naše gáže.

Co na tom, že hřbet svůj opět hrbíme,

že páteř zas jen hadrem jest

a zaslepeni svobodou nezříme tu velkou lest.

"Jen Já", toť mantra jež tu zní a nehledíme vůkol,

že v zemi roste zas jen blín a přemnožil se koukol.

Zas nalili nám do hlavy, bratr bratru škoď.

A Ty, jenž jsi bez viny, zdvihni kámen jediný a hoď.

Což minulost jsme pohřbili a nedopřejem sobě,

by zkušenosti zabily blbost v této době?

Lhostejnost je mor, jenž dnes sebranku tu pozvedá.

Ta samozvaně prohlásí se za elitu národa.

By hlupák se tu neurazil, chytří se dnes mluvit bojí.

Nasnadě pak je tu rázem, hloupí hloupé vyzdvihují.

Úcta, láska, tolerance, co to dnes už znamená?

Sbalili jsme sobě rance, no... a... poslední zhasíná.